Hoden je dělník mzdy své.

Jsou ideály, které jsou pěkné, ale nemají v reálném světě šanci. Jedním z nich je spravedlivá odměna za práci. Čteme o ní v podobenství o hospodáři, který najímal dělníky na vinici.

Pokud podobenství ještě neznáte, možná bude lepší si je přečíst např. v Bibli 21 online.
V tehdejší době byl jeden denár běžnou denní mzdou nádeníka. Ježíšův fiktivní hospodář vychází ráno za úsvitu aby najal dělníky, a nabízí jim denár. V průběhu dne vyjde ještě několikrát (pravděpodobně jinam) a dělníkům už jen slíbí, že je spravedlivě odmění.

Za soumraku hospodář vyplácí dělníky, od posledních až po první, každému jeden denár. Připadá vám to nespravedlivé? Pak nejen vám, dělníkům, co pracovali celý den, se to také nelíbí a reptají. Denár jim ještě ráno připadal jako spravedlivá odměna. Teď jej ale dostali i ti, kdo pracovali jen hodinu. Hospodář však své pohnutky vysvětlí.

Dnešní hospodář se tomu z podobenství moc nepodobá. Jeho cílem je maximalizace zisku za každou cenu a spravedlnost uznává jen tu soudně vymahatelnou. Snaží se co nejvíc zbohatnout na úkor chudších, zejména těch, kteří nemají vlastní bydlení. Ve vyspělých zemích je sice blahobyt, přesto se lidé bojí o střechu nad hlavou. Dnešní společnost se řídí tak leda heslem „Hoden je investor dividend svých”. Pokud se dělníkovi mzda nelíbí, najde se jiný zoufalec.

Spravedlnost tohoto světa je, že mocní dostanou, co chtějí, a nás oblbují, že si to zaslouží. Boží spravedlnost, jak říká podobenství, odměňuje už pohnutky a dává člověku to, co potřebuje. Je to jediná spravedlnost, která nepůsobí konflikty. Ve světovém měřítku se jí nedočkáme, než Bůh udělá novou Zem, ale to nám nebrání se ji snažit uplatňovat ve svém okolí.