Lidem chybí pokora. Tolik jich má ve všem jasno,

vše nalajnováno, s neotřesitelnou jistotou vědí, co budou dělat zítra, za rok.... Přitom stačí nemoc, úraz a život se velice změní. Jistota? V podstatě neexistuje. Co vím, co bude za hodinu, do večera, zítra, za rok? Včera měli lidé před bouřkou hezký dům, za třicet minut  po ní NIC. Člověk plánuje a je to přirozené, ale vždycky by měl počítat s tím, že se vše může změnit. V dobrém, i zlém. Někdy ty nezdary a překážky nemají konce, třeba jsme tím způsobem směrováni někam jinam. A někdo, kdo zná jen vaše jméno, řekne - lempl, nedodělal školu, vzal si za ženu vyloženou krávu a ty děcka - škoda mluvit, ale nic z nich nebude, dejte na má slova!  Je to tak jednoduché, zvednout obočí a prst a SOUDIT. Stačí přece SELSKÝ ROZUM! Stačí? Vždycky a na všechno? Určitě ne. Ale NEREAGUJTE na ty prsty, na to obočí, je to marné.  A třeba za tou louží, ve které jste se  právě vyváleli, je nová šance. Život přece bere i dává.

Jel jsem tramvají, srazila člověka. Lidé se sbíhali i

z protější strany ulice a fotili si to na mobily. Jel jako blázen, zaslechl jsem z hloučku. Vím, že nejel. Starý pán šel s deštníkem, lilo, možná tramvaj přes deštník ani neviděl, nevím. Řidič zastavil skoro na místě, ale nestačilo to. Hlouček narůstal, hlučel, soudil a hlavně FOTIL. Sanita i policie  přijely velmi brzy, bylo to na hlavní ulici, třeba to měly blízko. Nevím, co bych řekl policii. Asi nic. Byl to mžik, viděl jsem jen deštník. Pak náraz, nepříjemné škubnutí tramvaje a ticho. Museli jsme ven, zahlédl jsem jen velkou, rychle rostoucí kaluž krve pod hlavou starého pána. Každému, i nejslušnějšímu člověku se to může stát. Rychlé soudy jsou snadné. Kdosi je najednou důležitý, mele své Jel jako blázen a vyhlíží vůz komerční televize s nadějí, že se večer mihne ve zprávách. Jak soudíte, tak budete souzeni. Jak měříte, tak vám bude měřeno. Vím, že to funguje. Moudrý dlouho mlčí a váží slova, než promluví. Hlupák nemlčí skoro nikdy.

Jo, je to pravda.

Nehody známých osobností jsou často rozpatlávány, protože vydavatelé novin vědí, že takové zprávy jsou vítanou pastvou pro jednodušší čtenáře. Já Daru nemusím a svět celebrit mi nijak neimponuje (spíš naopak). To však ale neznamená, že budu slintat nad tím, že se stala účastníkem dopravní nehody. Možná by bylo dobré, kdyby se každý zamyslel nad tím, že mnoho z nás bylo jen kousek od od průšvihu a stačilo pár vteřin a nebo metrů a mohlo dojít k neštěstí. Například jeden můj známý nedávno srazil chodce (naštěstí to nebylo při velké rychlosti a nedošlo k vážnému zranění) a přitom je to dobrý a ohleduplný řidič. Já jsem před nějakou dobou předjížděl autobus a jen se štěstím se mi podařilo zabránit kolizi s cyklistou, kterého jsem uviděl na poslední chvíli (mám ŘP třicet let a nikdy jsem nezavinil nehodu). Možná někdo nikdy nezažil ani náznak ničeho takového, přes to by ale mohli "inkvizitoři" počkat, až se ukončí vyšetřování a zjistí se, za jakých okolností k nehodě došlo a kdo jí zavinil.

Názor versus integrita

Děkuju autorovi za dobrý a nečekaně pokorný článek. Diskuze mě přivádí na otázku, nakolik si orientací v informacích a jejich interpretací upevňujeme svou integritu. Podle mého tu zkrátka není zbytí. Řeka dez/informací teče, jakkoli je znečištěna a její pramen mnohdy motivovaný pouze potřebou tržeb (čti instinktem přežití), a lidé se koupou - někteří přímo rochní. Osobně volím v tomto případě raději souš. Je to poměrně složité téma. Názor není v zásadě špatná věc. Horší je to pak se skutky...

V. Král

velmi dobře napsáno

Pěkný!

Kolikrát někoho odsoudím,

tolikrát jsem lepší než on. Takže není divu, že titulek často stačí a verdikt je raz dva.

Jablko nepadlo daleko od stromu

a to je ve Vasem pripade dobre. Davam vam tolikrat karmu, kolik mam pocitacu. Nevadi, ze nekteri lide nedovedou naslouchat, nebo reaguji hystericky pri zmince o nabozenstvi. Vzdy maji prilezitost se nad svym konanim zamyslet a proto ma smysl pokracovat.

dobrý článek

Je to takhle - dle Gaussovy křivky- třetina lidí je podprůměrně, třetina průměrně a třetina nadprůměrně inteligentních a tito soudci jsou na křivce hodně vlevo. Ale soudím...pozor!!! Oni mě také budou soudit stejným metrem. Ale mně to nevadí...já a Hubálek víme své...Pěkné a karma!

Re: dobrý článek

Člověk přirozeně soudí. Důležité ale je, nakolik pak věří svým soudům i navzdory novým informacím. A také nakolik se dělí o své soudy s ostatními a jakou formou.

Obzvlášť ve chvíli, kdy je informací zoufale málo, se ale hodí, pokud si člověk své soudy nechá pro sebe a čeká na upřesnění.

Ostatně, tyto věci se stávají i vysoce postaveným ústavním činitelům, nebudu jmenovat.

To jsou starosti

Lidi si na základě dostupných info vytváří názor na věc. Je to lepší, než kdyby tomu tak nebylo. Názory se vždycky budou různit, jestli to chcete změnit, musíte tu nastolit diktaturu a cenzuru, tak hurá do revoluce!

Re: To jsou starosti

Nechce měnit, jen kultivovat! To je slovo, které neznáte. Zkuste slovník cizích slov.