Banka ovšem nepůjčuje peníze, které

existují. Hodně lidí se domnívá, že obchodní banky půjčují peníze, které do banky vložili střadatelé nebo investory.

V našem systému částečných rezerv banka peníze vytváří a pak je půjčuje. Na každou reálnou korunu může vytvořit dalších 20 korun. Konkrétní množství se liší stát od státu.

A banka půjčuje tyto nově vytvořené peníze.

Banka tedy nefunguje "podobně" jako fyzická osoba poskytující půjčku.

Re: Banka ovšem nepůjčuje peníze, které

Proč tady zase hlásáte ty nesmyslné lži?  Už delší dobu se dohadujeme. Na jedinou mou otázku, jak by to fungovalo jste neuměl odpovědět (případně jste odpověděl odkazem na stejně nesmyslný blog).

Položím znova tu základní (pokud jsem i orientačně pokládal lidem ve svém okolí, všichni z ní pochopili, že je asi něco blbě):

    Proč bankám chybí neexistující peníze v případě, že dlužníci nevrací? Proč se v takovém případě pokládají? Jsem na odpověď moc zvědav. Kára.

  PS (pro ostatní, pan Novak pochopit nechce): Systém částečných rezerv přikazuje, kolik procent z celkové sumy peněz obhospodařovaných bankou musí být okamžitě k dispozici. Tedy nesmí být zapůjčeno (v současnosti kolem 8 %).  Tedy má-li banka 10 (řekněme miliard) vlastního kapitálu a 90 vkladů - celkem tedy 100, smí půjčit nejvýše 92. Zbylých 8 musí zůstat pro nenadálé výběry (a krytí případně nesplacených úvěrů).  Těch 8 je ta částečná rezerva.   Kdyby to bylo podle pana Novaka, jmenovalo by se to spíš částečné krytí, ne?

Ekonomika

je v pohodě, to lidé nemocní..............

Re: Ekonomika

Ekonomika by mohla být v pohodě, kdyby v sobě neměla zabudovaného trojského koně, Ponziho schéma finančního systému částečných rezerv. Není náhoda, že zrušením Bretton-Woodu v roce 1971 se začalo období nafouknutých bublin a následných recesí neustále zrychlovat. V ekonomice je totiž trvale méně peněz, než kolik je požadováno splatit. Odstraněním úroku, odstraněním výroby peněz z dluhu by nastartovalo trvalou prosperitu, kde by kladný růst ekonomiky byl indikován poklesem  indexu cen(deflací, více výrobků na stejný počet platidel) a období záporného růstu růstem zvyšováním indexu cen(inflací, méně výrobků na stejný počet platidel).