Ateismus je také víra

Je to víra v náhodu. Každá víra může vyvolávat fanatismus. Dogmatické obhajování existence náhody je takovým fanatismem také. Vědecky objektivně nelze náhodu prokázat. Pozn.: Tzv Bellovy nerovnosti provádějí důkaz v rámci uzavřeného systému, tedy dokazují pouze to, že příčiny nejsou vyvolávány pozorovaným systémem a pozorovatelem, který je rovněž součástí pozorovaného systému.

Re: Ateismus je také víra

Příliš jednoduchá a povrchní chytristika. Ano svět věřících a jejich uvažování je jednoduché - jeden bůh, jedna kniha a basta. Jsou líní uvažovat a přemýšlet kriticky, logicky, objevně, mimo povolené hranice. Proto se můžete dopouštět takových zjednodušení a na jednom vytrženém prvku posuzovat ateistické (vědecké) myšlení. Ateistické, vědecké myšlení nemá žádnou modlu, ke které vzhlíží a ze které odvozuje vesmír. Věda nevěří - věda dokazuje teorie, nebo vyvrací. Jeden důkaz nikdy nestačí, teprve opakovaně provedené důkazy různými vědci jsou všeobecně přijímány za "pravdu" za současného stavu poznání. Vědec chápe pravdu, jako relativní pojem, nikoliv dogma, pravda je relativní míra přiblížení se k přesnějšímu poznání, ale je vždy s dalším pokrokem zpřesňována, či dokonce zaměněna jinou pravdou. Za toto hledání vedoucí i cestou omylů se žádný vědec nestydí. Křesťan to má jednoduché - na všechno se zeptá pana faráře.

Ne

Věda a ateismus určitě k sobě nepatří, protože pravý vědec se ostříhá toho, aby přijmul tezi, která není dokázaná. A neexistence Boha dokázaná není.

Takže korektně vědecký přístup pro člověka, který něco nemůže ani dokázat ani vyvrátit je: Nevím.

Re: Ne

Vědci s nadšením přijímají teze, které nejsou dokázané. Dělo se tak v minulosti, děje se tak v současnosti a jistě tomu tak bude i nadále. Věda je dobrý sluha, ale zlý pán

K tématu

Autor učinil pokus přirovnat práci "boha" k práci programátorů a dokonce vytváří dojem spojení mezi vědou a programováním. Ve skutečnosti (sám jsem programoval) programování nemá nic společného s vědou - kromě toho, že vědci programy používají jako nástroj k provádění opakujících se, předem předvídatelných operací, řízení pokusů, vyhodnocení výsledků, ... . Porgramátoři jsou něco jako překladatelé instrukcí, příkazů do jazyka stroje. Každý program je úzce účelově vymezen na konečný počet funkcí v daném oboru. Programátor nemůže vybočit z úzkých hranic programového systému, jazyka. Se svobodným, tvůrčím, kritickým, víceoborovým, objevným myšlením, které vyváří pokrok lidského poznání to má velmi málo společného. Programování je aplikace už známých algoritmů, ne vynalézání a vysvětlování nových. Program je nástroj vědce, nikoliv cíl. A kromě toho - žádný bůh není - to ví každé malé dítě.

Re: K tématu

Špatně jste porozuměl článku, přirovnávám vědce k zpětným inženýrům - ti hledají zákonitosti v programu, vědci ve světě, vesmíru ...

A pokud "víte", že žádný bůh není, tak to vám nezávidím .... Já teda nevím, zda Bůh je, pouze věřím.

Podrobněji k tématu

např. http://www.orko.cz/K%F8es%9Danstv%ED%20a%20environment%E1ln%ED%20etika/ViraVeda01.ppt

Víra a náboženství - patří k sobě ?

Myšlenkový pokus : Kdyby měl někdo nestranný rozsoudit, který (třeba i vědec) má tu správnou víru : ten, co se narodil v muslimské rodině a vyznává Allaha a korán ? Nebo ten z křesťanské rodiny - sv. trojice a bible? Nebo ten z Izraele ? Nebo ten z Asie, co věří v Buddhu, nebo ten hinduista, nebo ... . Vidíte, že takto se lze ptát hodně dlouho a kdo se cítí být tím vrchním soudcem, aby řekl - MY MÁME PRAVDU - ostatní se mýlí !! To je rozdíl mezi vírou a náboženstvím. Pokud člověk s kritickým (vědeckým) myšlením, skutečně věří - věří v bezejmenného boha, kterého si žádná církev nemůže přivlastnit a vykládat si ho posvém - bůh se nedá zapsat do knihy - svého boha si každý takový člověk musí vyložit sám - bůh jsem tedy já (každý z nás).

Re: Víra a náboženství - patří k sobě ?

Přečtěte si vyznání vědce Blaise Pascala. Nikoli bezejmenný bůh filozofů, ale Živý Oheň, Hospodin, Bůh Abrahamův, Izákův a Jakubův...

Will to power

Věda a dogmata

Já bych vaši otázku rozšířil o : věda a dogmata, věda a bible. Možná, že vzdělaný člověk (nemusí jít hned o vědce, ale o člověka majícího přehled o stavu současného poznání) může věřit, že kromě přírodních principů existuje jakási "vyšší moc", ale pokud tento člověk současně zná bibli, nemůže - pokud skutečně má kritické vědecké myšlení věřit, že bible je něco víc, než kniha bájí a pověstí, neboť řada základních dogmat, mezi něž patří vznik Země a života vůbec, princip víry v zázraky místo prokazování skutečnosti, princip přijímání zjevených pravd předkládaných k víře místo aktivního poznávání, princip spoléhání se na boha místo na vlastní síly, princip nesnášenlivosti k jiným vírám a k nevěřícím místo tolerance k jinakosti. Pokud víra má někomu co říci - budiž - je to věc jeho nitra. Ale náboženství je spíše institucionalizovaná obrana víry v jednu středověkou knihu, jejíž dogmata byla tisíckrát vyvrácena. Věří snad ještě někdo vzdělaný dnes, že vesmír a Země je stará 6-7000 let ?

Vědecké poznání

může člověka přivést k prahu víry, ale přes ten práh už ho nedostane. Tam musí přispět Boží milost, Boží ochota dát se poznat jinak než pouhým rozumem.

Opravdu dobrý programátor

by se tedy zřejmě taky mohl stát bohem. Myslím, že na to máte.

Hezký článek a celkem logický ...

No vidíte, a to prý je inteligence na překážku věřit v Boha. Poslední dobou jsem mezi vámi, programátory objevil víc takových. Asi to bude tím, že si dobře uvědomujete potřebu duševní námahy, než vytvoříte nějaký smysluplný fungující program. Dokážete si jen maličko uvědomit Inteligenci toho Programátora, který nejen vymyslel veškeré zákony, ale napsal i všechny ty programy, podle kterých vše kolem nás funguje? Vždyť my jen "objevujeme" co ten Autor kdysi vymyslel a uskutečnil.

Ten obor, který zmiňujete má zajímavý záměr. Přeji mnoho úspěchů při hledání toho skutečného Autora.